Únor 2014

Street art - fotografie

28. února 2014 v 11:23 | Světlo |  FantasMagory
Řadím tento článek do rubriky FantasMagory, protože tohle umění je vážně fantas magory!!



Odpočinkové obrázky

28. února 2014 v 8:39 | Světlo |  Deník
Takže. Prosím všechny, kdo si toto přečtou, ať mi drží palce. Jsem odhodlaná uklidit skříň v koupelně. A jelikož se mi do toho nechce, sedím na počítači a píšu články na blog... :D

TumblrAntique Copper Bronze-wax Cords Bracelets for Gift
Untitled😍
Colorful Cake😂❤️
JachnaLovely Cupcake

Výzva | Glykemický šok

28. února 2014 v 7:59 | Světlo |  Deník
Uběhly jenom čtyři dny od mojí razantní změny v jídelníčku a začátku se sportem. Což znamená, že jsem se dostala do fáze, kdy nevidím výsledky a měsíčky jsou letní dovolená, oproti tomuhle glykemickýmu šoku...

Je to strašný!! Všechno, ale vážně všechno mě tak strašně se*e!!


Na houby je to, že bych si šla nejradši zaběhat - hubla bych tím a ještě se uklidnila. Jenže kdybyste viděla ten hnus, co je venku!!!
Leje. Je tam zima.
Dobře. Nemůžu běhat. Tak proč si nezacvičím?? Protože já blbá citlivla nejsem schopná cvičit před lidma. A jelikož mám propojenej pokoj s chodbou, v obýváku je mamka a v koupelně už vážně není místo, sedím místo produktivních čiností u počítače.

A jím při tom banán, večeři. A je to šikovná věcička. V banánech je spousta rychlých cukrů, které mi dodají energii, ale nepřiberu po nich :)


Bože :D Já už jsem jak ty ženský z časopisů...

Zdravé palačinky

28. února 2014 v 7:55 | Světlo |  Vaření
Zbožňuju chuť uvařeného banánu, ráda si ho dávám do ovesné kaše, do horkých malin...
Našla jsem tenhle recept a hned jsem to musela vyzkoušet :) A bylo to výborné!! Na obrázku jsou palačinky s ovocem, já sik nim ale udělala jablečené pyré. (Pokrájená jablka s cukrem, medem, skořicí, hřebíčkem a badiánem dušené v rendlíku asi 10 min, potom rozmačkané na kaši a nakonec rozmixované v lahodné pyré.)

natural-pancake

Na kolečka pokrájený banán jsem mačkátkem ( :D ) na brambory rozmašírovala se dvěma vejci a smažila z obou stran na másle. :)

A bylo to opravdu moc dobré. :)

Moje hlava | Planety, světy a kouzelné bytosti

25. února 2014 v 20:30 | Světlo |  FantasMagory
Někdy od desíti asi do dvanácti, jsem měla takový debilní období, kdy jsem nebyla schopná se nějak prosadit v kolektivu. Tou dobou jsme se stěhovali a to nové prostředí bylo... inspirativní. :)

Magical animals Fantasy

Namísto toho, abych si našla spoustu nových kamarádů, jsem si je začala vymýšlet. Stvořila jsem vlastní svět. Pracovala jsem na sešitu, který jsem nadepsala "Kouzelné bytosti" a všechny, které jsem vymyslela, jsem tak nakreslila a popsala.


A nebyl to jen svět. Vymyslela jsem k tomu i příběh... :)

A nebyl to jen jeden svět!! Těch variant, druhů, iluzí... Vymyselala jsem toho tolik, že si to všechno už skoro ani nepamatuju. :D

Magical animals Fantasy



A tak šel čas v mém světě. Bylo to skvělý. Bezproblémový. Kdykoliv jsem mohla odejít ať je to, kde je to... Nenaděla jsem se a musela jsem podruhé měnit školu. A to byla ta chyba. Opustila jsem svůj svět. Vžila jsem se do skutečnosti. A ten rychlý přechod mě i něco stál...


Tuhle chybu jsem ale již po půl roce opravila. Tímto moc děkuju mojí mamince, která při mě stála, když jsem se po první pololetí rozhodla přestoupit na jinou školu. Na čtvrtou školu. Samozřejmě, začátky jsou vždycky nanic. Ale vrátila jsem se tam, kam patřím. Do své hlavy. K Meletovi, tomu kdo mi stojí po boku.


Žiju šťastně, jsem šílená, dělám neuvěřitelné kraviny a kdykoliv stratím elán k dalším blbostem, ohlédnu se za sebe. Otočím hlavu a vidím to, co mě k němu dokopalo předtím. Můj fantasy svět se propojil s reálným světem a já jsem se ukázala ve svém světle... Vždyť já jsem to Světlo :)

Dávám radu každému, kdo bude chtít; nebojte se vejít do jiného světa. Není to vyšilování. Je to naslouchání sobě samotnému. :)


Offine bobřík

25. února 2014 v 12:00 | Světlo |  Moje postřehy
Jak se blížily jarňáky a já neplánovala žádne hory, dovolenou a pod. a čekala mě pouze krásná odpočinková samota (tedy než přijdou rodiče z práce) napadlo mě, že bych mohla vyzkoušet offine bobříka. Což znamená, že bych nepoužívala žádnou moderní vymoženost - mobil, televizi, počítač, mikrovlnku...

Což tedy kazilo mé očekávání, že budu dopoledne koukat na Očko a brouzdat oři tom po netu. Ale rozhodla jsem se, že to zkusím. Nenapadlo mě, že to bude tak těžký a že budu popisovat každý den zvlášť. Bylo to skvělích 9 dnů. (Víkend + prázdniny)


Den první

Ráno vstávám a jdu si udělat čaj. Na okamžik váhám, jestli je rychlovarka moderní vyfikundace, nakonec si vodu dáám do kastrůlku a připravuji čaj celé rodině. Prtotože sporák vážně potřebuju. Po snídani jsem se začala trochu nudit. Chtěla jsem zpracovat referát a ejhle. Chyba. Moje referáty vždy vznikají Ctr-C+Ctr-V do Wordu, dát pryč zvýraznění a opsat vlastními slovy. Při tom to asi o polovinu zkrátit. Takže jsem se nakonec rozhodla - dokážu to i bez Wikipedie!!

Šla jsem vyrabovat všechny encyklopedie a slovníky, abych zjistila něco víc o Janu Nerudovy. V jedné encyklopedii jsem našla jeho jméno a u ní jediné, co jsem vědela - že napsal Povídky malostrancké, které jsem zpracovávala. A tak jsem se šla ptát. Táta toho věděl něco víc. Díkybohu. Pak mi dokonce vylezl na půdu pro nějaké knížky, ze kterých jsem referát vážně sesmolila. Musela jsem si ty Povídky malostrancké dokonce přečíst!! :DD

Začala jsem si uvědomovat, jak jsem rozmazlená a jak PC ovlivňuje můj život.


Den duhý

Četla jsem, malovala a cvičila jogu podle jedné té knížky, co jsem vyhrabala na půdě. Byl to docela produktivní den. Uklidila jsem, uvařila, něco se naučila... Mamka mě pochválila :D Problém byl čaj a mlíko. Jsem zvyklá mít pořád dostatek čaje z konvice, ale ten jsem teď musela dělat asi 20 minut na plotně, stejně tak mlíko...

To mlíko na plotně obzvášť zlobilo, furt se mi pálilo!! A ještě k tomu obsahuje mléko, věřili by ste tomu?!!

Den třetí

Jak skončil víkend, a já měla být doma sama, začala jsem se nudit. Nebyla tu žádná kulisa z televize ani hudba ze sterea. Nemohla jsem si pustit film z PC nebo si zahrát hru na mobilu.

Tak jsem se pustila do úprav pokoje a udělala něco do školy. Nakonec se to vyvrbylo v další produktivní den. Večer jsem ale dočetla další knížku a docela mi chyběla Mp3.

Nemohla jsem usnou, v hlavě mi furt zněla jedna písnička a já si ji nemohla pustit... Nakonec jsem četla do půl jedné ráno. A bylo to super. Miluju knihy.


Den čtvrtý

Dopoledne jsem strávila produktivně. Když přišla máma a pustila telku, schovala jsem se v pokoji. Pak mě ale napadlo, proč jsem doma?? Venku nebylo nějak moc hezky a mamka mě nepustila na couračku, prý že už je pozdě, tak jsem vyšla alespoň do ulice a na hřiště.

A viděla jsem spoustu věcí!! :)) Ptáky, stromy, psi, kočky, zajíce... Vrátila jsem se domů pro atlas a zjistila, že u nás žije vzácný strakapoud malý!!


Den pátý

Ráno se domlouvám s mamkou, že zajedu za kamarádkou a že mě máma vyzvedne tam a tam v tolik a tolik. (To kvůli bezpečnosti) Dojedu ke kamarádčině domu a zjišťuji, že nemají zvonek. Normálně ji totiž prozváním mobilem. Takže jsem vlezla k nim na zahradu a dobívala se tam snad 5 minut. Když mi konečně otevřela kamarádčina babička, tvářila se překvapeně, že neprozváním.

Nakonec jsem zjistila, že moje kamarádka Lenka je u Anči. Jelikož jsem nevěděla, kde Anča bydlí a nemohla jsem holkám zavolat, vyptávala jsem se na cestu lidí, co jsem potkávala. Ta komunikace byla zvláštní. Jako by mě lidi házeli do jednoho pytle s vrahama a úchylama. A to přitom nevypadám zas tak strašně...

Když jsem konečně našla holky a povyprávěla jim o svém snažení, převzaly žezlo ony a vysvětlily mi mometnátní stavy na facebooku. Zjistila jsem, žejsem naprosto out. Pak mě holky hecovaly, že už jsem použila auto a jela MHD. Sakra.
Jak jsem si tak povídala s holkama, došlo mi, že s tímhle BioStylem to daleko nedotáhnu.


Den šestý

Radši zůstávám doma. Po snídani (už jsem si začala zvykat na sporák) jsem šla na zahradu. Jen tak. A podle prastaré zahrádkářské knihy jsem odstranila veškeré nedostatky na naší zahradě. Další produktivní den se chýlil ke konci a já chcípala nudou. Tak jsem začala vymýšlet hračky pro kočky a vyčistila akvárko.

Toto je Karel. Můj sumeček. Při čis´štění akvárka jsem se sním blíže poznala a zjistila, že je to sameček. Aspoň myslím.

Den sedmý

Docházely knihy a nápady na malovaní. Chtělo se mi poslouchat písničky. Přišel absťák. Nakonec jsem to přežila díky úklidu. Vyházela jsem asi dvě třetiny všech svých věcí, vypulírovala a nadekorovala pokoj. Skříně zejí prázdnotou. Jak jsem si ale uklidila v pokoji, přišlo mi, že jsem čistčí i v hlavě.

Den osmý

Sobota. Naši zapnuli televizi, já je ale vytáhla na procházku a nakonec jsme objevili taje a zákoutí našeho parku.

Taky objevuju zákoutí akvária. Vyšperkovala jsem ho. Přesázela a umoudřila rostliny a pozměnila dekorace. Rybky začaly hned čile plavat, jako by se radovaly :)

Den devátý

Přešel mě absťák. Mobil ležel někde v tašce a notebook pod křeslem. Klidně bych se jich bývala vzdala úplně, jen si mobil brala, když bych šla ven a pod. kvůli rodičům, abych s nimi byla ve spojení a oni se o mě nemuseli bát.

Když jsem ale další den přišla do školy, nevěřili by ste, kolik jsem toho za ten off týden zameškala... Tánhleten je vztahu s támhletou, tenhle natočil támhleten klip, tamta skadla do rybníka...

Silně uvažuji, že si zase zruším fb. Tentokrát nadobro.

Výzva | Úvodem...

24. února 2014 v 19:31 | Světlo |  Deník
No... Nechci tady hned na začátku nadávat jako hipster, jak jsem hrozně tlustá, protože když je někde něco takovýho napsaný, všem je jasný, že to psala nějaká tak pětapadesátikilová holčička.

Já mám vlastně už od školky problémy s váhou. A být už jako šestiletý mrňosek obezní, to je prostě - s prominutím - průser.
Během posledních tří let jsem zhubla (zdravá strava + trampolína) 32 kg.

Jenže teďka, kdy se začínám zajímat už dokonce i NĚKOHO ( :D ) si uvědomuju, že body mají ty, které jsou v pase tenké jako rybí kost... Já nikdy nebuud hubeňoučká, to ani nechci, ale chci být... prostě hezká. :)

Bylo mi jasné, že neschodím bez motivace nezhubnu, a jestli, tak jen zanedbatelně. Pokusila jsem se soupeřit v hubnoucím zavodě s kamarádkou, ale to pořád nebylo dost.
A až dnes, 24. února 2014 jsem na sebe vzala břemeno v podobě výzvy, která zní; "Pokud do 30. dubna 2014 nebudu vážit méně než 58 kg, zmaluju si řasenkou obočí, rtěnkou si udělám tváře, nasadím si klaunský nos, rozcuchám se, nasadím si klobouček a takhle zamškarýnovaná (nové slovo :D ) pojedu dvě stanice metram tam a zpátky (celkem 4 stanice). Kamarádky mají povoleno fotit a natáčet."


Holky měly i horší a těžší úkoly, ale tohle mi jako motivace stačí...

Startovní míry:

Váha: 61 kg
Obvod pasu: 78 cm
Obvod boků: 105 cm
Obvod stehen: 63 cm
Obvod lýtek: 39 cm

A jak na to půjdu??

Už kašlu na diety. Prostě omezím jídlo. Nebudu ujídat a zmenším porce. Zasytím se ovocem a zeleninou. Jídlo ale nestačím. Jdu do hubnutí se cvičebním plánek od Jiliam Michaels, můžete ho vyzkoušet zde: http://www.youtube.com/watch?v=1Pc-NizMgg8#aid=P-fyllhx_u4
(Tohle je odkaz na level 1, dohromady jsou 3)

Prosím, držte mi palce! :D

3 víkendové výtvory :)

20. února 2014 v 9:40 | Světlo |  Moje výtvory
Tvořím hlavně přes víkendy. Ten poslední byl velmi hojný, hned tři malé obrázky :D


Ten první je škraboška do školy. Jdeme na nějakou exkurzi, kde máme mít masky. :O To jsem teda zvědavá...


Další je další galaxye :D Tentokrát aplikovaná jen na malou čtvrtku.



A to nejlepší na konec - jako jsem vyráběla ze starých časopisů bulvárního slona, zpatlala jsem obrázek plný trojúheníků vystřižených na různých zajímavých obrazcíxh v časopisech :) Některé jsou textury zvířecích srtstí, nebo šupin, další koruny stromů, jindy voda, nebo třeba trojúhelník z nějakého kusu obečení :) Docela se mi to líbí.





Moje denní rutina | Dopoledne

18. února 2014 v 20:15 | Světlo |  Moje postřehy
Pokračuji ve svých postřezích z mého všedního dne :)

Teď je na řadě dopoledne. Škola. Hmm. NUDA. Celé dopoledne se vznáší v oparu nudy, který se tetelí s vedrem a vydýchaným vzduchem ve třídě, která páchne podivnou směsicí křídy, potu a starých svačin. V tom oparu se ale dobře dělaj pí*oviny. S prominutím :D Je to ale pravda, kdy se líp vyřádit, než když nás objímá opar?? :DDD


7:50

Příchod do třídy, pozravení spolužáků a obejmutí oparem. Často se ještě s taškou na pár slov u nějaké lavice, kde zrovna sedí nějaká kamarádka, abych jí zdělila noviky. To je totiž strašně důležíté žejo.

7:55

Citace, Školní řád, druhá odrážka: "V 7:55 jsou žáci na svých místech v danné třídě a jsou připraveni na hodinu." To už je třetí porušení školního řádu, kterého se dopouštím! První je, že v šatnách neběháme a odejdeme hned, jak se převlíkneme a druhé, že ráno nemáme nakupovat u automatu. Nechápu.


8:00

Obvikle mají učitelé zpoždění, takže docházejí poslední žáci, mnohdy trochu zadýchaní. Já se tedy připravím natu hodinu a tlachám.

8:05

Učitel přišel. NUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDANUDA.
Začínám si kreslit.


8:20

Hraju hru "hodinešky". Spočívá v tom, že vždy, když se kouknu na hodinky, udělám na lavici čárku. Ano, je krásně šrafovaná.

8:40

Už mám hotový první obrázek.

8:45

Přestávkááááá!! Přežili jsme prví hodinu. Jdeme to oslavit na chodbu, kde pokračujeme v tlachání a dospáváme.


8:55

To je teprve druhá hodina?? :´(

9:40

Joooooo!! Přichází patnácti minutová přestávka. Dávám si příděl jídla a provedu s holkama nějakou tu pí*ovinu.

9:55

Třetí hodina nastala, lampa ještě svítila...


10:45

Velká přestávkáááááááá!!! Joooooo!! De se k automatům, nebo na chodbu, nebo někam jinam a de se jíst a kravit!!

11:05

Čtvrtá hodina nastala, lampa ještě svítila...


11:45

Došlo jídlo. Sakra. To ale nebrání v kravení. Bohužel jsem často obětí. Na záchodě budu zasněžena nekvalitním hrubým toaleťákem z velké role.

11:55

Pátá hodina nastala, nuda ještě svítila... Opar začíná být k nevydržení. Jdu otevřít ventilačku, někdo ji ale hned zavře, prý že je zima.


12:35

Zvádly jsme to, zbíva už jen jedna hodina do odpoledky.

13:30

Přichází velice drsná a fyzicky náročná honička na oběd, během níž může dojít i ke zraněním, strátám tašek, zlomení klíčů a pod. Níkdo přece nechce stát tu frontu, že??


13:50

Konečně jsme vystáli frontu. Jdeme s jídlem ke stolu.

13:52

Odnášíme jídlo. Teď máme volnou hodinu!! Jde se kravit!!!!!!!! :D

Galaxy drak

17. února 2014 v 9:32 | Světlo |  Moje výtvory
Moje posedlost galaxyí začíná už trochu přerůstat. A trochu mě to děsí :D Podle feng-šu-ej (píše se to jinak, ale já nevím jak :D) má v domě nebo bytě ke každé světové straně směřovat jiné zvíře. Pokud je jeho element správně vyvážený přináší to obyvatelům různé dobré věci...

Na sever má směřovat želva.
Na jih fénix.
Na východ zelený drak.
A na západ maý tygr.

Můj táta má v ložnici už všechny, kromě fénixe a dnešní článek je o zeleném drakovi.




Dneska nekvalitu fotek nesvádím na foťák ani na moji unavenou třesoucí se ruku. Dneska to svedu na to, že tenhle odbaz vysí nade dveřmi, které jsou sami vysoké asi dva metry :o Takže jsem si vylezla na stoličku, která se hrozně kymácela.


A tohle je ohromný bizon z Pražšké zoo, který nemá s drakem nic společného :D Tady je fotka rozmázlá zase proto, že jsem ji přibližovala. Bizoni byli hrozně daleko. Tenhlet byl strašně obrovský. Skoro jsem se ho bála...

Let´s plant a tree :)

17. února 2014 v 9:18 | Světlo |  Moje výtvory
Mé životní motto je "Sázejme stromy!"
Aplikovala jsem ho do svého výtvoru... :))




Bulvární slon

16. února 2014 v 10:39 | Světlo |  Moje výtvory
V rámci velikého úklidu jsem likvidovala tu spoustu časopisů, co se mi za roky namnožily :D Nechtělo se mi to vyhazovat úplně všechno, tak jsem začala pracovat na výtvorech rávě časáků. Už mám dva obrazy a jeden z nich je tenhle slon :) Docela se mi líbí, zkusím udělat ještě další žurnální tvory ;)

Jinak, co se mě týče, změnila jsem vyzáž blogu. Úplně. Pokud na tenhle zapadlý a nikým známý blog někdo zajde, budu moc ráda, co na vzhled blogu říká :)


Prasátko :) jen tak, bezdůvodně...

Když jdu na počítač...??

15. února 2014 v 16:40 | Světlo |  O mě a moje kecy
Nedávno jsme řešili, co vlastně děláme, když zapneme počítač. Většina skontroluje facebook a jde hrát. Já to mám ale trochu pestřejší :) Dneska Vám tedy ukážu, co vlastně dělám na počítači.

1) Blog.cz

Samozřejmně :) Nejen, že si blog píšu, ale hodně sleduju jiné blogy.

2) Facebook.com

Jako správné dítě ze stanice trumbl mám taky účet na fb. Už dvakrát jsem si ho deaktivovala, stejně se ale vždycky vrátím...

3) Google.com

Strýček google, nápomocný učitel, kterého každý poslouchá.

4) YouTube.com

Stejně, jako sleduju blogy, odebírám kanály a poslouchám písničky.

5) RainyMood.com

Tohle možná neznáte - pokud na Rainy Mood nakliknete, spustí se Vám zkuk deště. Poslouchám ho moc ráda. Skuzte ho :)

6) Ulož.to

Tady stahuju filmy, seriály a písničky. Co víc dodat :)

7) Ask.fm

My trumbláci máme taky ask :D Nejlepší místo, kde anonimně hejtovat!

No a popravdě, tohle je všechno. Skontrolovat tohle všechno mi většinou trvá asi hodinu. Je to takový můj denní odpočinek.

Galaxy obrazy

9. února 2014 v 9:04 | Světlo |  Moje výtvory
Jak je vidět na pozadí blogu, propadla jsem kouzlu galaxy motivu :) Učím se ho namalovat, tady jsou výsledky mého snažení :)





Můj úžasný Samsung Galaxy young :DD

Jak doopravdy vypadá bruslení na Letné

9. února 2014 v 8:56 | Světlo |  Moje postřehy
V Praze na Letné bylo v rámci Olympijských her vybudováno veliké kluziště. Po internetu koluje spousta překrásných fotografií z velikého kluziště ze středu nebo z úzkých romantických ledových cestiček, kde projíždějí zamilované páry, nebo si hrají děti. Skutečnost je ale drsná.

V čera bylo krásné sobotní dopoledne, a tak jsme se rozhodli si teda jet zabruslit. Letná je krásná, kyvadlo se vesele houpe a je tu krásný výhled na Prahu.



Teď je ale Letná protkaná barikádami, které by nepřekonal asi ani zkušený vězeň. Za vstup ke kluzištím se platí 50,- Kč pro dospělého, děti do patnácti to mají zadarmo. Koupili jsme si lístky v karavanu a chtěli tedy vejít, hlídači nám ale začali prohlédávat tašky... Asi abysme tam náhodou neměli bombu nebo co. Na těch plotech byli nápisy, že v noci to hlídají psi.


Když jsme tedy prošli přes tyhle všechny barikády a chtěli si teda jít zabruslit, nemohli jsme najít vstup do kluziště. Mají to udělaný tak, abyste museli projít přes všechny reklamní stany, kterých je tam na můj vkus dost.
Taky se musí obejít kluziště, kde se hraje hokej. Na plátnech se tam promítá momentální průběch olympiády. Bylo by to moc hezký, kdyby všude nebyli reklamy a lidi.




Když jsme konečně našli vstup do kluziště, zjistili jsme, že nikde nejsou lavice na přezutí, jediné, co tam je, je veliký stan, do něho jsme ale raději nelezli. Bylo tam takovejch lidí!!
Konečně jsme se dostali na led. Funguje to tak, že uprostřed je jedno veliké kluziště, kde se dá koupit i nějaké občerstvení, je tam další plátno, na které se promítá olympiáda, jsou tam lavičky... A strašně moc lidí. Kolem tohohle velkého kluziště je takový objezd, cestička z ledu, lemovaná zábradlím, o které jsem si zadřela třísku.


Tyhle ledové silničky se tedy klikatí celkem roztomile kolem hlavního kluziště. Každou chvíli tudy ale projíždí rolba na úpravu ledu, která ten nerovný led ve zkutečnosti vbec neupravuje, ale způsobí to, že všichni lidi se nahrnou na jedno místo a z té tlačenice se prostě nedá uniknout.





Na pár místech vedou nad cestičkami konstrukce, po kterých se dá chodit. Na každé ale opět hlídá policista.




Z kluziště na to není vidět, ale někde v jeho areálu je podium, kde pořád někdo vystupuje. Když jsme tam byli my, hrála tam dětská skupina "Kašpárek v rohlíku". Ta otřesná hudba mi drnčí v hlavě ještě teď. Bylo to strašný!! Bože, dyť to ani ty děti nemůže bavit...


Toto jsou malebné pohledy z kluziště...


Kvalita ledu není nic moc. Jak jsem již zmiňovala - ta rolbička tam jenom udělala zácpu, led neupravovala.




Moje shrnutí??

Je to špatně zorganizované. Nepochopila jsem třeba tu rolbu, nebo proč tu nejsou lavice na přezutí...
Pokud jsem půjdete, budete si pamatovat hlavně spustu lidí. Pokud sem nepůjdete, o nic extra nepříjdete. Ale pokud půjdete na jiné kluziště, třeba na Nikolajku, Gutovku nebo Štvanici, vyhrajete bitvu. Protože polovina národa je na Letné, ostatní zimáky budou určitě prázdné...

Moje čokoládové muffiny

3. února 2014 v 17:35 | Světlo |  Vaření
Ráda peču a dlouho jsem chodila kolem receptům na muffiny aniž bych si jich všímala. Nakonec jsem je ale přes jedno video vyzkoušela. A byly výborné!! ^_^
Pořídila jsem si na ně formu a barevné košíčky. Recept stále zdkonaluju a pracuji na výrobě takové té epické čepičky z krému, kterou pořád neumím :(


Tady je ten můj recept:

- 220 g polohrubé mouky
- 100 g krupicového cukru
- tabulku čokolády na vaření (cca 100g)
- 2 vajíčka
- 130 ml oleje
- 170 ml mléka (dobrý je také kefír)
- 2 lžíce holandského kakaa
- kypř. prášek do pečiva


Kromě čokolády ušlehám mixérem (nebo metličkou) hladké těsto. Čokoládu nakrájím na kousky. Asi lžíci čokolády si nechám stranou, zbytek vmíchám do těsta a znovu ušlehám do hladka. Mixér čokoládu ještě víc nadrtí, což je moc dobré. :)


12ti místnou formu na muffiny si vyskládám košíčky. Je lepší mít formu, pokud ji ale přece nemáme, rozložíme si košíčky na plech. Pomocí dvou lžic postupně naplíme těstem všechn košíčky asi do dvou třetin. Čím víc bude těsta v jednom košíčku, tím větší to udělá "čepičku". :)


Zbytkem čokolády posypeme vršky muffinů a dáme do vyhřáté trouby péct cca 30 minut na 200°C. Ke konci pečení můžeme trochu zmírnit výkon.


Tak a muffiny jsou hotové. :) Můžeme je rovnou jíst, nebo je ještě dozdobitonou sněhovou čepičkou z krému. Já je většinou pokapu citronou polevou (šťáva z citronu + moučkový cukr) a ozdobím cukřáskými kuličkami.


Budu ráda, když mi do komentářů napíšete vlastní recept a jak se Vám vydařily :)

Moje denní rutina | Ráno

1. února 2014 v 20:13 | Světlo |  Moje postřehy
V následujících několika článcích Vám ukážu postřehy z mého všedního dne. Dnes je to samozřejě ráno :)


Když jsem se chystala nafotit postřehy z mého rána, nedokázala jsem si vybavit takové ty základní vjemy. Ráno jsem - jako určitě hooodně dalších lidí - úplně mrtvá. Vím co dělám, mám to zažité, ale vybavuji si jen pár základních životabudičů, které se mi vryly do paměti. A proto mám jen málo fotek... A taky jsem ráno nedokázala nic nafotit, ale to je vedlejší. Vezmeme to tedy od úplného začátku...


6:15

Spánek se mi trochu ztenčí. Na pár okamžiků se možná probouzím, ale hnedka se znovu házím do blaženého klimbu...

6:25

Probouzím se. Moje první myšlenka ve všední den často bývá, že se mi nehce vztávat. Stejně ale nikdy nevztanu, i když vím, že je to chyba. Akorát jsemunavenější. V tuhle dobu jen tak ležím v mojí postýlce, která má ideální teplotu, jsem v ideální poloze a jsem ideálně nastavená pro další hodinku spánku...

6:30

Začínají se mi znovu zavírat oči... A dost!! Nastává můj ninja manévr s názvem "OKAMŽITÁ REAKCE!!!". Spočívá v tom, že se vymrštím z postele načež nastane teplotní kolabs, protože jsem právě vyskočila z perfektně vyhřátého pelíšku do vlezle studeného pokoje. Ale vyhrabala jsem se zpostele. Úspěch. Vrávorám do koupelny a snažím se neusnout ve stoje. Že sem včera nešla spát dřív...


6:35

Sprcha. Ledová sprcha. To pomyšlení mě volá a já s odhodláním překonávám cestu do koupelny. Vždycky, VŽDYCKY málem oslepnu, když rozvítím. Po ranní očistě, která sestává z krátké ledové sprchy, která mě aspoň trošku probudí, čištění zubů a uvedení z vlasů do lidského stavu jdu zpátkydo pokoje a hodím na sebe rvní triko a kalhoty, co mi přijdou pod ruku. Vezmu z rohu svoji školní tašku a o něco jistěji vrávorám dolů.

Asi takhle vypadám. Ale jen ráno. Potom vypadám jako kočka, samozřejmně :3 Jako ta perská, tlustá chlupadá kočka s poker face.

6:45

Když rozvítím, často zjišřuji, že mám triko obráceně, nebo že jsem si vzala růžové ponožky místo černých.
Hodím tašku do kouta a v kuchyni si udělám svačinu do školy. Moje pravidlo při přípravě zní "Čím víc, tím líp." Ono totiž taková svačinka před testem krásně prokrví mozek a ještě k tomu já jsem věčně nenažraná :D

6:50

Přichází čas na čaj. :3 Miluju čaje. Málokdy si ráno dělám ještě nějaký bylinný navíc, většinou si odleju černý z velké konvice, kterou udržujeme plnou. A dám si snídaní. Používám stejné pravidlo, jako u svačiny. Nesnídám cereálije a podobné modelkovské čičoretičky. Potřebuji energii. Koláče, vejce, slanina, kaše, ovoce, zelenina, tousty, buchty... A spousta čaje... Hmm...
Tohle je můj hrnek. Je tukrásně vidět, jak se mi ráno třese ruka :)
Když jsem ty banány fotila, mamka řekla: "No, musej se sníst aby zase nezčernaly."


7:10

Ještě na chviličku běžím (snídaně i dodala dost sil, takže už se nemusím plazit) k sobě do pokoje, abych si to tričko nebo ponožky uvedla do přijatelného stavu.

7:15

Celá rodina se mačkáme v předsíni a spěcháme, protože jsme si daly málo času. A to já ještě často vybíhám dát vodu králíkovy, nebo zrní ptákům. Mamka do toho krmí kočky.

fish gif

7:18

A odmražujeme! Teď v zimě je naše auto vždycky zamrzlé.

7:20 - 7:30

Podle toho, jak moc bylo zamrzlé nebo kočky hladové vyrážíme vstříc světu namačkaní v našem otlučené autíčku. Já si učívám toho, že můžu sedět a probouzím se.

7:40 - 7:45

Podle toho, jak byla průjezdná silnice mě mamka jako první vysazuje u školy. Na zastávce kousek od tud vysadí i ostatní pasažáry a pak sama bude pokračovat do práce.
Já se tedy loučím a kráčím s tažkou ledabile přez jedno rameno (je to totiž jrozně frajerský) ke škole. Většinou nemusím čekat, až šatnářka otevře, takže rovnou vcházím dovnitř ke skřínkám. Vzuju se a pod. a od spolužáků zjistím, že píšeme test, na který nejsem naučená.


I přes to, že rána (a to hlavně ve všední dny) josu hodně těžká a ranní vztávání nesnáším, je ráno moje nejoblébenější část dne... :)